středa 4. května 2016

Nioh

Variace na Dark Souls od zejména Ninja Gaideny osekaných matadorů z Team Ninja? Oh, Nikdy není od věci osvědčenou "you died" formuli Dark Souls zkusit evolučně posunout někam jinam. A velkoryse obsáhlý demo na vyzkoušení kam a jak úspěšně půl roku před vydáním? Oh, Nic asi nepotěší nadržená očekávání víc, než ochutnávka zdarma před samotným objednáním hlavního chodu. Download to your PS4? Oh, Ničím se nebudu zbytečně přece zdržovat až se hlavně ti nejmladší členové domácnosti konečně v posteli zklidní natolik, abych si mohl v klidu sednout na chvíli k PS4... :-).

....loading...

... Oh, Nikdy bych neřekl, že Tecmo tuhle ještě před Last Guardianem ohlášenou hru někdy nakonec fakt vydá, a že se Team Ninja místo do dalšího Gaidena pustí takhle s vervou do temných hvozdů za Myziakim. Tak temných, že skoro nic na té obrazovce nevidím. Asi jsem to s tím snižováním jasu fakt přehnal...mno, to už je lepší...grafika sice fakt moc neprokoukla a těch 720p za 60 fps (hra má i poměrně raritní možnost pustit si ji mimo optimálních 60fps i v 1080p a nestanilních 30fps, což ani nezkoušejte) je vzhledem k jejím kvalitám trochu přemrštěná cena, ale je to zatím "jen" alfa, tak "fina" snad aspoň těch 900p dá.

720p (60fps) vs

... 1080p (+-30fps)

Mno ale dobrý, rozkoukal jsem se, invertnul kameru, trochu si při rozvičce avatara vzpomněl na Ninja Gaiden, jehož rychlost a preciznost ovládání na první dojem nezapře, tak...kde mám nějakou zbraň na eqipnutí?? Oh, Nikde. Ať hledám, jak hledám ani po zorientování se v na první pohled orientaci moc nepomáhajících menu, zbraň prostě fakt nikde! Kudla, ani ta obyčejná kudla. Hm, tak s holýma rukama jsem už krásy a taje akčně se tvářícího RPG dlouho neprozkoumával, ale co, zvládl jsem Bloodborne i Gaideny, takže nějaké demo z úvodní části hry mě nikdy nemůže tímhle rozhodit. Oh, Nijak nebezpečně vypadající samuraj...


... a o pár vteřin později...
... you died. Restart... pár kroků... you died. A znova, you died! Nádech, výdech. Znova. Tentokrát si konečně můžu s oroseným čelem zařvat "YOU DIED!!!" Samozřejmě jen v duchu, vzbudit děcka a manželku by mělo pro další hraní fatálnější následky :-). Tak, teď už to snad půjde... O kousek dál už stojí samurajové dva...a zbraň pořád nikde??! You died...během ani ne deseti vteřin od chvíle, kdy si mě všimli. Restart? Docela vážně uvažuju o úplně jiné možnosti, ale ješitnost přece jen je silnější... Restart se k mému překvapení ukazuje být spíš respawnem, protože všechno, co jsem za těch pár minut stihl najít mám pořád u sebe...a za chvíli po menu-turistice i na sobě. A po okamžité mohutné erekci "defence" ukazatele se s nově nabytým sebevědomím vydávám stále s holýma rukama, leč už ne zadnicí, vstříc mečům samurajů. A sekeře. První už v pohodě, druhý po odlákání hodem kamenem taky, ale s takovouto úderností a kombem sekery jsem nepočítal. You died. Ještě asi pětkrát, ale pokaždé o kousek dál a pokaždé s dalším kouskem lepší zbroje a rostoucím množství zpět získatelných "exp" duší. Oh, Ničím nesignalizované roquelike her mechaniky a jejich význam pro koncepci hry jsou už nepřehlédnutelné a počáteční frekvence umírání začíná dávat smysl. Stejně jako ta DS i roquelike mechanika v podobě primitivně agresivní a velmi omezeně vnímavé AI, kterou je v podobě jednotlivých enemáků existenčně nutné díky jejímu záměrnému pojetí mechanicky od sebe oddělovat a likvidovat postupně jednoho po druhém. Jasně, pochopení vyšlo na několik dalších "you died", ale přišlo očekávané "cvak". A s ním progres o pár lokací dál a konečně, konečně první vytoužená zbraň. Změna tempa z těžce defenzivního na opatrně ofenzivní, úplné otevření komplexního soubojáku s několika sílu i rychlost úderů ovlivňujícími útočnými postoji, nové skilly a otevření vzájemně různě pospojovaného a docela velkého herního prostředí...a Oh, Ničím už nesvazovaná a docela návyková zábava je na světě. NiOh.



Nioh, kterej mě ve zkratce tak nakonec po těch prvních zhruba 15 rychlých a pro ego bolestivých K.O. pořádně chytnul a já společně se starým, dobře známým pocitem "tak ještě jeden pokus a už na to fakt kašlu" u něho vytuhnul v kuse na víc jak dvě hodiny s tím, že se k němu rád ještě vrátím a vyřídím i ten zbytek! Je to mnohem víc roquelike než bych čekal, takže až počáteční očekávání Dark Souls zkříženýho s rychlým a přesným soubojákem z Ninja Gaiden dostaly na hudu dostatečně intenzivně na to, aby se zdekovaly a já se konečně dostal dost daleko na to, abych našel první zbraň, docela fest mě to chytlo. Je sice pravda, že ani pak nepůsobila ta jako herní mechanika pojatá "primitivní AI" v takhle málo stylizované hře úplně na místě, ale když člověk zkousne její určitou archaičnost a v tuto chvíli po všech směrech slabou grafiku s navrch nevýraznou výtvarnou stránkou, má to hlavně díky promakanýmu soubojáku a DSlike obtížnosti potenciál návykově bavit fakt slušnej. Chce to trochu přitlačit na optimalizaci technické stránky nejen směrem alespoň k 900p, ale i stabilnějším 60 fps, zapracovat na práci kamery a se správným pacingem a doststečně variabilními enemáky i prostředí by mohlo mít Tecmo na krku po dlouhý době pořádný IP, který od dob Ninja Gaidena potřebuje na domácích konzolích už jako sůl.

Žádné komentáře:

Okomentovat