Protože i moje oblíbená E3 se o čas jí věnovaný musí každoročně dělit s na čas podstatně náročnější jinou trojkou v podobě práce, dětí a manželky :-), chtě nechtě si ho pro sebe ty pro mě méně zajímavé E3 eventy urvaly podstatně méně, než ty, z nichž se tu podrobné dojmy už povalují... čas na jejich sledování v přímém přenosu došel, takže i dojmy z nich pro zachování autentičnosti vezmu tak hopem, kolik času jsem u nich ve výsledku i strávil.
Tady to bude poměrně jednoduché a krátké, protože letošní akce N spojené s E3 se dají poměrně výstižně shrnout do jednoho jediného, leč vše-podstatné-říkajícího slova Průser. S velkým P. Byť jsem od N na letošní E3 opravdu
moc nečekal, to jaká bída to ve skutečnosti nejen pro Wii U bude, nečekal asi nikdo. Nová hra od Miyamota ohlášena nebyla žádná, jakýkoliv pozornost budící přírustek do řad dojných IP N taky žádný, informace k hrám od N pro mobility taky žádné a aspoň nějaké to menší překvapení taky...žádné. Prostě nic. N sice ohlásilo očekávaný přírůstek do série Animal Crossing pro Wii U, nicméně jeho podtitul zní Amiibo Festival a nejde o klasický nový díl, ale o kombinaci párty hry a stolní hry s charaktery z Animal Crossingu, ke které samozřejmě budete potřebovat amiibo figurky. Star Fox pro Wii U je sice konečně oficiální a bude se jmenovat Star Fox Zero, ale vypadá tak jak
wiipadá, a ambicí posledního Star Fox Adventures od Rare (potažmo hry, která by k Wii U zase přitáhla trochu pozornosti) zdaleka nedosahuje. Trailer na Xenoblade s relase datem pro Evropu, trocha toho kreativního pohopsání v už dříve ohlášené odlehčené LBP verzi od N v podobě Mario Makeru, a to je tak, nikoliv zhruba, ale úplně co se Wii U týče vše...a s trochou nadsázky lze ten poměrně jasný vzkaz od N směrem jeho fanouškům poměrně výstižně shrnout do..."Wii fuck U". N na to jednoduše zřejmě už opravdu kašle a pozornost svých top týmů soustředí směrem k nové konzoli s krycím názvem NX, kterou by mělo N představit světu příští rok, kdy by teoreticky mohla i vyjít a je tak poměrně logické, že N pro ni bude chtít mít připraveny nějaké ty hry, takže Wii U prostě utře...a kdo v tuto chvíli ví, jestli na něj opravdu wiijde aspoň ta ohlášená nová Zelda.
Když jsme u Zeldy, tak aspoň 3DS se nějakých těch pozornosti hodných novinek dočkalo a mezi nimi je právě nově ohlášená, multiplayerově orientovaná Zelda s podtitulem
Triforce Heroes. 3DS se na rozdíl od Wii U dočká kromě nové Zeldy i nového Metroida v podobě
Metroid Prime Federation Forces, nicméně Samus na pohled nikde, a klasická, fanoušky milovaná metroidovská explorace tamtéž, místo toho jen co-op mise a minihry. S přehledem z té ohlášené bídy nejlépe pak vypadá
Mario & Luigi: Paper Jam, který na pohled poměrně nápaditě kombinuje prvky klasického Super Mario 3D Worldu a do RPG laděného Paper Maria...a jednoduše vypadá na poměry 3DS nesrovnatelně líp, než takový Star Fox Zero na poměry Wii U.
Nicméně jedna opravdu slibně vypadající hra pro 3DS tu letošní bídu z celkového obrazu letošního vystoupení N ma E3 opravdu nesmyje a jak moc slabé až trapné to bylo, výmluvně ilustruje i fakt, že se Satoru Iwata svým způsobem naštvaným a
petice sepisujícím fanouškům jal krátce po skončení digital eventu na twiteru omlouvat. Please undefstand sem, pleaf undevstand tam...takhle se E3 vystoupení zkrátka fakt nedělají.
Electronic Arts
Konference EA patří k těm, které je lepší obšťastnit pozorností až zpětně ze záznamu. Jednak můžete rychle přeskočit ty v lepším případě krajně nudné obligátní výstupy celebrit a PR řeči hlavounů EA, které jim zdatně sekundují, a druhak není nikdy úplně jistý, kolik zajímavýho a pozornosti hodnýho si toho EA pro svou tiskovku opravdu nechali, takže nikdy prostě nevíte, jestli nezůstane výsledný dojem nakonec stát jen u údivu nad tím, co to marketingové oddělení ve spolupráci s těmi celebritami zase předvedli. Letos sice EA ani celebrity jako každý rok mírou trapnosti publikum nešetřili, nicméně nechali si těch her sami pro sebe v rukávu dost na to, aby se údiv přihlásil o slovo i jindy, než u nich.
 |
| Nová Fifa FAKT bude?! |
Předváděčky letošních přírůstků do sportovních sérií EA není potřeba nijak rozebírat; samozřejmě se svojí chvilky pozornosti dočkaly všechny a samozřejmě nepředvedly nic, nad čím by bylo na místě se aspoň chvíli pozastavit něčím jiným než každoročními slovy, trochu hezčí, trochu aktuálnější, trochu na módy bohatší, jinak stále stejné dojné stračeny. Letos ovšem mělo v záloze EA krom známých stračen i pár nadějných "mladých" býčků.
Mass Effect 4 sice do té předchozí větou zmíněné kategorie bezesporu patří, ale jeho předváděčka na tiskovce EA do ní asi patřit nebude, protože jsem čekal trochu víc, než jen nic moc neříkající
CGI trailer, z něhož se člověk akorát dozvěděl, že Mass Effect 4 bude a jak se bude jmenovat. Taková předváděčka nového Need for Speedu byla sice po všech stránkách výživnější a obsáhlejší, ale původní Underground, jehož je nový NFS remakem, mi k srdci nikdy nepřirostl, takže co šlo jedním uchem a oběma očima tam, šlo druhým uchem a záchodovým koutkem pro moje paměťové buňky ven. Co v nich zůstalo je, že to vypadá na tom Frostbite enginu pěkně, genericky, na mě moc otevřeně, v noci a neonech utopené barevné paletě montóně a bez nápadu. Nápady ale od remaku závodní hry asi čekat těžko. Dát mi závodní hru s nadupanými sporťáky, designem i prostředím pestrobarevnými tratěmi a poctivým arkádovým jízdním modelem, budu si z té předváděčky pamatovat určitě víc. Jako třeba z představení roztomile až kouzelně vypadající plošinovky
Unravel. Zapamatovatelnost její premiéry má do jisté míry na triku i v tom PR kolotoči profíků z EA až nepatřičně přirozené antré jejího upřímně a až dětsky nervózního autora, i víc než méně nápadná podobnost jejího pleteného hrdiny se Sackboyem, ale klasických 2D plošinovek v retru prosté grafice a moderními mechanismy není nikdy dost, resp. jich není pořád ještě dost. EA podobný image prospěšný titul bezesporu chyběl, takže člověk si ho hned snáz mezi tím davem dojnic zapamatuje. Zvlášť, když vypadá takhle dobře.
EA to asi vůbec s revivalem plošinovek myslí opravdu vážně, protože, protože...no protože Mirror´s Edge 2, resp.
Mirror´s Edge Catalyst. Těžko hledat v portfoliu kohokoliv plošinovku ambicióznější, modernější a v jádru zároveň čistě na jejích mechanikách stojící. Přestože jde opět o hru, kterou si EA hlavně zlepšují svoji image - a nebýt potřeby ji opravdu notně vylepšit, asi po prodejních "úspěších" jedničky před rozpočtové oddělení EA fakt neprošla - je na místě jim a především DICE za ni poděkovat. Revival žánru sice s jistotou její relase v únoru příštího roku znamenat nebude a pro EA dál tohle IP zůstane spíš "niche" záležitostí pro úzký okruh hráčů, která na sebe tak tak vydělá, a možná mezi nimi, resp. námi, získá podobný lehce kultovní status jako první díl....ale každý podobně odvážný projekt, podpořený dostatečně velkým budgetem, je prostě třeba vítat nahlas. Jen škoda, že z ní EA neukázalo víc než jen inengine trailer a na první gameplay záběry si tak dál budeme muset počkat. Kdo si počká, ten se dočká...
... tak, jako fanoušci Star Wars díky novému Battlefrontu rovněž od DICE. Chuťovou údernost třešničky na dortu
tomuhle závěru tiskovky EA sebralo leaknutí připravené herní ukázky na net zhruba půl hodiny před tím, než se s menší pompou objevila na tiskovce, a byť už na první pohled podle očekávání nedosáhla
vizuálních kvalit inengine traileru, na nedokončenou, čistě multiplayer hru běžící na PS4 na 60fps vypadala a především zněla bezesporu víc než dobře a v předvedené audiovizuální i obsahové podobě nemůže nenechat početné řady star wars fanoušků s blaženým úsměvem na rtech a lehce zasněným výrazem na tváři. Tohle bude bezesporu minimálně komerční hitovka.
Samotné tiskovka pak proti předchozím ročníkům byla díky notně zajímavějšímu obsahu bezesporu zajímavější i sama o sobě, nicméně k čistému skóre tam bylo až pořád příliš mnoho PR estrád, příliš mnoho času strávených dojením ničím nepřekvapujících sportovních sérií a mobilit a trošku málo podrobnějších předváděček z těch opravdu zajímavých her samotných. Intenzivní přetáčení po nadějném začátku skoro až samotný DICE show konec většinu jejich problémů ale spolehlivě vyřeší...
Ubisoft
Jen ve zkratce, protože po pravdě řečeno tiskovku Ubisoftu jsem naživo nesledoval a ani se ji neobtěžoval sjet ze záznamu. Kvalitu tiskovky tím pádem stranou, dvě pro mě kvalitativně zatím ambivalentní překvapení si Ubi ovšem přece jen připravil. Jedno se jmenuje
Ghost Recon: Wildlands a druhý
For Honor, které obě dostaly u Ubi roli opravdového E3 překvapení, namísto mnou marně očekávaných Watchdogs 2.
 |
| Forget? Ale jo, letošní vystoupení Ubi na E3 asi uvedla správně. |
Když se ke slovu dostane první z jmenovaných, přihlásí se okamžitě o slovo opět ambivalentní slovní nálepka "přeskinovaný Ghost Recon v otevřeném světě drogové divočiny", na první pohled připomínající kombinaci Far Cry a arkádověji pojatého Ghost Recona, která si z prvního bere otevřenost světa a přístupů k řešení problémů aka likvidace enemáků a jejich sídel, z druhého pak taktičnost a nutnost kooperaci v okamžiku, kdy na tohle řešení problémů dojde. Na první i druhý pohled to vypadá jako kombinace vkusná a herně potentní, leč nabízí se otázka, co tam taky asi v tom na pohled velkém světě bude moc ta čtyřčlená parta dělat, než k onomu řešení problémů pestrou paletou zbraní dojde. Ono je trochu něco jiného plánovat a připravovat akci na menším prostoru, kde jsou problémy říkající si o likvidaci vždycky hned za rohem, a něco jiného je muset se před tím, než se zatím rohem objeví, plahočit se kilometry a kilometry otevřeného prostoru, kde by klasické open world zpestřováky vzhledem k realističtějšímu ladění hry působily jako pěst na oko. Nebyl by to ale podle mě dnešní Ubisoft, kdyby se s tím nakonec nepopral polovičatě a nenarval do hry sem až tak nepatřící vyzkoušené systémy a mechaniky ze svých ostatních IP a tak trochu ještě nezprznil zatím solidně vypadající vizuální stránku hry. Ale na to je třeba si počkat. Neleaknuté překvapení to nicméně je, byť v jeho obsahu samo o sobě nic překvapivého není.
To se tak úplně už nedá říct o druhé novince Ubi For Honor, která vypadá na pro mě zatím nepříliš uchopitelnou a smysluplnou kombinaci "
musou" hry a 4v4p Bushido Blade. Mechaniky realisticky pojatého šermování z předvedeného moc jasné nejsou ani není moc ani jasné, proč se do toho PvP musejí motat stovky NPC enemáků, s nimiž souboje zjevně fungují jinak, než když se potkají s vytasenými meči samotní hráči...a v podstatě mě na té hře z předvedeného nedává smysl asi skoro nic...což je bezesporu hodně překvapivé. Možná jako akčněji pojatá MOBA nebo nějaká ta free to play hra...nevím, jako klasickou hru, prodávanou za plnou cenu si to moc představit nedovedu. Snad má Ubi v tomto směru větší představivost než já.
A to je tak asi, co se spojení letošní E3 a Ubisoftu týče, tak nějak všechno. Jasně, vím že ohlásili i novej
South Park: The Fractured but Whole, datum
The Division, ukázali něco dalšího z AC: Syndicate a pár dalších blbostí, ale mezi nimi není pro mě nic zajímavýho nebo aspoň překvapivýho. Samozřejmě s výjimkou
Just Dance 2016...wow...Just...dance? No letos fakt ne.
Square Enix
Těžko říct, jestli se v SE při výběru času pro konání svojí tiskovky řídili heslem "to nejlepší nakonec", v každým případě je tam - pomineme-li konference platform holderů - jejich letošní lineup nakonec skoro katapultoval. A to přes menší přivázanou kouli na noze v podobě místy poněkud kravaťácko-patetické až nechtěně trapné prezentace lineupu samotného, která byla místy aspoň pro mě za hranou...
... a ano, naživo to bylo ještě větší wtf, než jak to vypadá na obrázku. Wtf sem, wtf tam, lineup se jim ovšem povedl. Videoprezentace západní produkce pod hlavičkou SE se podle očekávání dočkali jak nejdřív Just Cause 3, tak i ke konci Deus Ex: Mankind Divided. Nově vytvořený druhý tým uvnitř Avalanche Studios (první pracuje na Mad Maxovi) sešlápl plyn u všech trademarkových vychytávek série až na podlahu a
výsledek, co se explozivnosti, přehnanosti a hračičkovství týče, bude na první pohled hledat mezi svými sandbox soukmenovci konkurenci jen těžko...tedy samozřejmě do doby, než přijde nový Saint´s Row. Pokud patříte mezi fanoušky série, těžko se pak po letošní E3kové předváděčce JC3 můžete ocitnout někde jinde, než na větvi :-).
Na větvi bych pak teoreticky pro změnu jako fanoušek Spectrova magnum opus mohl být po
první herní ukázce a potažmo po tiskovce následujícím
stage demu na nový Deus Ex já, ale nohy se tak nějak ne a ne zvednout ze země. Nové augmentace a téma terorismu a utlačování augmentovaných patří bezesporu k těm, z nichž se dá vytěžit hodně, a
nextgen engine nového Deuse taky nevypadá úplně špatně, ale přece jen z toho předvedeného na rozdíl od jiných na větvi moc nejsem. Jasně, některé z nových augmentací vypadají dobře a dynamické měnění herních stylů vypadá o poznání dynamičtěji než minule, ale přece jen bych od nextgen Deuse očekával trochu víc, než stále ten samý cimroidní level design, postavený na vzájemně pospojovaných různě velkých, převážně pravoúhlých místnostech, představujících dohromady celý herní svět a rámec vašich možností a snažení. A ty cinematicky pojatý rádoby cool takedowny, permanentně vás vytrhávající z kůže postavy a perspektivy, si mohli po znovu etablování jména Deuse mezi dnešními hráči taky odpustit. Takhle budeme odpouštět znova asi stále rádi my jemu, protože byť v dílčích, ne úplně nepodstatných věcech, to bude mít zase ke koherentnosti původního Deus Ex stále daleko, té snahy jít dál v jeho šlépějích není nikdy dost. Překvapivě.
Stejně "překvapivě" si Rise of Tomb Raider nechal nablískanou předváděčkou na konferenci MS a Square si pro sebe z něho nechal jen takový nic neříkající a zbytečný making of Lara Croft. A nový, epizodický pojatý Hitman mohl být překvapením, pokud by si už neodbyl premiéru na prknech tiskovky Sony. Překvapení na téhle západní frontě teda žádný. Bez uvozovek.
Ale zatímco západní fronta k nám přinesla jen očekávané v očekávané kvalitě, s východní začali létat čekaná i nečekaná překvapení. Tím největším z nich pro mě nakonec nebylo opravdu nečekané ohlášení
Nieru 2 pro PS4 pod taktovkou Platinum Games, dávající důvodné očekávání nemalých kvalit původně nepříliš zajímavého IP, ani oznámení zcela nového velkého
JRPG IP Square Enixu pro nextgen platformy, ani poněkud bizarně pojatý první trailer na
Star Ocean 5, ale......ani se mi tomu nechce moc věřit, když to píšu...tak největším překvapením pro mě jednoduše byl
herní trailer na...ehm..apage žabakus :-)...Kingdom Hearts 3. A to, jak to najednou v tom relativně velkém světě, netvořeného jen pár cimrami s kamerou, netančící kolem vás permanentně break-game-dance, ale chovající se jen standardně, jednoduše dobře vypadá. Prostě to najednou vypadalo, jak jsem si představoval, že by to mělo vypadat už od prvního dílu. Vážně překvapení. Samozřejmě mu k tomu adjektivu největší pomohl i fakt, že z Nieru 2 ani Projektu Setsuna Square nic smysluplného neukázal, ale kvality předvedeného a fungující Disney poetika v tom taky nehrály druhé housle.
A byť žádná na pohled vyložená pecka na tiskovce SE neexplodovala, mezi tiskovkami těch druhých druhé housle nehrál ani Square, a to jednoduše proto, že měl na ni lineup složený z asi největšího množství co do potencionální kvality asi nejzajímavějších her. Žádná ročně dojená IP, žádné do mrtě vytěžené žánry...prostě většinou jen obyčejně zajímavé, žánrově pestré hry. A stejně jak Bethesda kolotoč tiskovek na úrovni s čtvrtým Doomem a Falloutem začaa, stejně tak na úrovni ho Square s celou uvedenou sestavou zakončil.
