pátek 15. dubna 2016

#retro> Motorstorm


Klid před bouří.
Ticho. Klid. Během prvních pár vteřin vypadá Motorstorm na pohled docela nevýrazně. Kamera si líně krouží kolem sic pestrobarevného, ale víceméně standardního startovního roštu. Auta zlehka pobroukávají „vrom, vroom, vroooom“, jak jejich motory začínají nabírat pomalu na obrátkách a již tolikrát vidění ukazatelé rutinně odpočítávají zbývající vteřiny do startu. Okolní krajina se topí v lehce monotónní všeobjímající náruči hnědé, tu a tam narušované prací lidské ruky a bezzubým úsměvem nepatřičně vypadajících low-res textur. Zesilující vroom čím dál pevněji svírá klid i ticho pod krkem. Posledních pár vteřin a oba jsou nadobro poslání ke všem čertům. Motory v sluncem zalitých kapotách ječí své VROOOM na plný pecky a dávají své plechové hostitele do pohybu. Do toho začne v doprovodu kytar řvát svoje „I don´t care, I do´t care...“ Kurt Cobain a za chvíli se kolem vás rozpoutává nefalšovaný chaos. Přichází bouře.

Chaos.
A s ní i liják vjemů, zahlcujících všechny vaše smysly, smáčející je až na kost. Chaos. Jakmile se dáte do pohybu, trať zpraží většinu vašich zažitých zvyků jak blesk z čistého nebe…tedy zas až tak čistého ne, ale ze zataženého nebe nezní prostě tak dobřeJ. Zpátky na trať, sežvýkávající vaše zvyky stejně snadno, jako karosérii vašeho vozu. Zažité neplatí, zmýlená neplatí. Trať vás nebude šetřit, nebude se přizpůsobovat vašemu stylu, nebude na vás brát ohledy, nebude ani občas milosrdná. Špatný odhad přilnavosti terénu, špatný nájezd do zatáčky, špatný nájezd na skokánek, chvilková ztráta koncentrace, zrychlení na špatném místě, podcenění bytelnosti soupeře…a už plameny olizují vás i vaše zvyky z ostatních arkádovek. Od startu k cíli nikde k vidění žádná jasná trasa, „jen“ otevřená, několikaúrovňová spleť tu snáze, tu hůře dostupných i sjízdných cest. Kudy kam? Zmatek. Ztráta starých jistot. A jako by to nestačilo, do toho jak vám trať uděluje první lekce všude kolem vás každou chvíli létají vzduchem kola, odpružení, kusy plechu i konstrukcí a potažmo i celé vozy oponentů, které vás dokáží semlít stejně dobře jako trať, připletou-li se vám ve větší rychlosti do cesty. Což, vzhledem k tomu, že jich je v akci většinou nejméně 12 a trať se s nimi taky nemazlí, budou dělat docela často. A když vás nesetřelí v nekontrolovatelných karambolech, bez okolků vás sejmou, když si o to špatně odhadnutým pokusem o předjetí řeknete. Chaos. Chaos v přímém přenosu z vašich zahlcených smyslových orgánů přímo k vám do hlavy.



Peklo.
Čas začít zhluboka dýchat. Smočeni vjemy od hlavy až k patě vašeho pomyslného já, je nejvyšší čas začít zhluboka dýchat. Potlačit zmatek v hlavě. Zvykat si po dlouhém, suchém horku na čerstvý, vlhký vzduch. Vnímat změnu. I tahle zdánlivě bezhlavě běsnící bouře má svá pravidla. Hrom předchází blesk. Blesk předchází déšť. Promoknutí ještě nikoho nezabilo. Na rozdíl od blesku, takže nebuďte poblíž vody, neutíkejte po polích, nechovávejte se pod jinými stromy než modříny. Nepanikařte. Vnímejte ji. Vnímejte naplno trať a preciznost reakcí vašeho vozu na každou její nerovnost. Vnímejte jak drží na tom kterém povrchu. Nežeňte se na plný plyn dopředu. Nebojte se trochy bahna. Používejte brzdu. Nebojte se zkoušet nevyzkoušené a nebojte se hledat. Vnímejte co se kolem vás děje. A učte se. Po zažití alespoň těch minimálních nových návyků sice ještě nezačnete se slastným pocitem v duši vyhrávat, ale zdánlivě ničím nespoutaný, nahodilý chaos kolem vás se promění…v divoké, živelné, ale přísně kauzální a srozumitelné peklo, kde skoro každý následek má svou viditelnou příčinu.

Motorstom je jednoduše jiný. Kašle na okamžitou přístupnost, typickou pro arkádové závody. Kašle na jednoduchou, srozumitelnou a pohodovou zábavu pro všechny. Kašle na nějaké tutorialy nebo cokoliv podobného, co by vám pomohlo seznámit se vším ve hře na „nečisto“. Kašle na ohledy. Tam, kde konkurence začíná s nejsnáze ovladatelnými vozítky, pomalými soupeři a krátkou, snadno zapamatovatelnou tratí, tam má Motorstorm mamutí propletenec několika cest a povrchů s výstižným názvem The Grizzly, vozidla všech kategorií (motorky, rally auta, buginy, AVPčka, týráky, 4x4 offrouďáky a lehkotonážní teréňáky), včetně těch, které se na trati krotí skutečně obtížně. K tomu soupeře, co si servítky s vaším odstřelem opravdu brát nebudou a přesvědčivou interní fyziku, která při interakci s tratí i ostatními díky hw PS3 nemusí dělat  kompromisy. A taky je nedělá. Jakmile ale menší šok z drsnější pacifikace starých zvyků vyšumí a člověk začne díky nově nabitým zkušenostem vnímat Motorstorm naplno v celé jeho agresivní, nekompromisní a živelné nádheře, promění se peklo v něco, co která vzdáleně, ale přeci jen připomíná herní Nirvánu.

Kurt Cobain:-).
Právě díky nekompromisnímu a nepodbízivému přístupu hry, si tato vyžádá od vás maximální koncentraci na dění na obrazovce. Na vnímání nových pravidel hry, s jejichž zažitím a zvládnutím přichází silný a velmi uspokojivý pocit satisfakce z jejich zvládnutí. Zvládnutí, které vám umožní vnímat naplno to, co dělá Motorstorm jedinečným...

....vnímat promyšlený, nelineární design všech tratí, kterých je sice na první pohled relativně málo (všehovšudy osm), ale z nichž takřka každá vydá díky několika plnohodnotným možnostem jejího projetí za několik těch, na něž je možné narazit u konkurence. Navíc už jen samotný pohled na to, jak se po skalní římse nad vámi řítí část startovního roštu a občas z ní někdo spadne pod kola, případně na střechu oponentům, kteří se s vámi rozhodli pro průjezd bahnitou pasáží trati...ten má sám o sobě až nečekaně hodně do sebe.



.... vnímat, jak se jednotlivé typy vozidel od sebe liší jízdními vlastnostmi a bytelností a jak se toho dá využít na trati, aby člověk dosáhnul aspoň na to třetí místo, které zaručuje body k získání vstupenky na další podnik (případně zisk nového vozítka). Zatímco např.  s těžkotonážním, pomalejším vozovým parkem se moc nemusíte starat o mobilní překážky na cestě, můžete si libovat v bahnitějším terénu, ale se skokánky si s ním příliš neužijete, rychlé motorky či ATVčka jsou na nich a tvrdším terénu jako ryby ve vodě, ale střežte se s nimi bahna, překážek i robustnějších soupeřů. AI má Motorstorm na úrovni, takže dokáže bez problémů využívat předností svých vozidel a to nejen při výběru pasáží tratí, ale i při kontaktu s vámi, čímž vás přinutí mít se neustále na pozoru. Až do posledních vteřin, neb prakticky všechny závody se jedou v Motorstormu skoro celou dobu stylem plech na plech a všichni proti všem, což umocňuje nejen obtížnost, ale i přísun adrenalinu do vaší krve.

....vnímat tu fyzikálně bezkonkurenčně (nikoliv dokonale) zvládnutou interakci sebe sama i ostatních s tratí i mezi sebou samými, která přináší každou chvíli divácky velmi vděčné, parádně vypadající karamboly, produkující spršku nebezpečných projektilů z letícího vozu. Díky tomu tak nejsou jen samoúčelnou vizuální žranicí, ale zároveň součástí hratelnosti, neb je na ně nutné pohotově reagovat a být neustále ve střehu...jinak sešrotují vás a mnohdy i naději na bodované umístění.

... vnímat tu vizuální nádheru, která zahltí vaše smysly jakmile se dá hra do pohybu a začne vám předvádět v akci její fantastické nasvícení, vynikající HDR efekty, monumentální prostředí s neomezenou dohledností, volumetrické chuchvalce prachu, výborné částicové efekty, spršky bahna, místy velmi přesvědčivé textury a více než desítku pečlivě vymodelovaných vozů naráz v nemilosrdné mlýnici. Jistě, některé 2D artefakty a lowres textury vypadají při bližším pohledu ve hře už poněkud nepatřičně, ale nemění nic na tom, že Motorstorm je ve své době nejlépe vypadající hrou svého druhu, jejíž nádheru ocení především v 720p majitelé kvalitních HDTV. Nicméně neztratí se ani na solidním CRTčku.

.... vnímat precizní a bezchybnou sladěnost prostředí, fyziky, obtížnosti, agresivní AI, dravé rockové hudby a grafiky v jeden koherentní celek, který vám pustí adrenalin krví a zahltí všechny vaše smysly takovým způsobem, jak se to ještě nepodařilo žádné závodní arkádovce, snad s výjimkou Burnoutu 3 a Rollcage.

Voda v poušti.
Zážitek. Dravý, pohlcující, imerzivní. Základní rámec. Ten zvládli Evolution Studios s naprostým přehledem tak suverénně a přesvědčivě, jak málokterá hra před jejich Motorstormem. Nicméně trochu se v tom menším pressu, v němž byla hra vyvíjena, už nedostalo na jeho nadstavbu. Díky tomu má tak Motorstorm jen dva herní módy...singl a online multiplayer. V singlu vás čeká série typově klasických 21 závodů vzrůstající obtížnosti a v rámci online multiplayeru pak víceméně to samé, jen s živými oponenty, kterých může být až dvanáct. Nabídka pravda poněkud nezvykle anorekticky chudá (zvlášť s přihlédnutím co všechno se dalo díky pokročilé fyzice hry navymýšlet za módy), nicméně budiž autorům přičteno k dobru, že díky výbornému designu tratí a pestré škále typů vozidel s nimiž musíte postupně závodit, není singl rozhodně nijak zvlášť stereotypní a díky bezchybnému podání pokaždé jiných závodů samotných u něj člověk vydrží překvapivě dlouho.



V online multiplayeru by se sice taky víc módů šiklo, hlasová komunikace mohla být vychytanější a hra vám mohla být nápomocna více při hledání lobby, kde byste se co nejrychleji dostali do hry (aka „ranked matche“ v Resistance), ale jakmile začne samotný závod a s vámi se rve o body až 11 dalších lidí, je to prostě odvaz a mimořádně uspokojivý zážitek. Pokud tedy online funguje spolehlivě bez lagů a padání, na které sice jen tu a tam, ale přeci jen taky dojde. Časem by s nimi společně s dalšími updaty měla být zpacifikována i ona anorekticky chudá nabídka herních modů a možností jak v singlu, tak v online multiplayeru (přislíben byl „time trial“ do singlu, „eliminator“ a „spectator“ mód do mulťáku). Až k tomu dojde, bude Motorstorm příkladným AAA titulem ve všech směrech. Do té doby je Motorstorm „jen“ prakticky bezkonkurenčně silným, adrenalinovým zážitkem, který je možné označit jako první skutečně next gen arkádové závody svého druhu.


Hodnocení: Náročná, drsná a vizuálně velmi působivá adrenalinová jízda, jako jediná zatím příkladně ukazující, jak využít hw nové generace k posunu svého žánru herně skutečně vpřed.


Článek byl původně publikován na české odnoži webového i papírového magu Gamepro v době vydání hry.


Poznámka dneška: Při pohledu do pětného zrcátka na celou předchozí generaci konzolí, je v tom nepříliš početném roštu arkádových závodních her pro mě první Motorstorm stále tou z nejviditelnějších. Přes omezenou nabídku herních módů a menší počet tratí byl zážitek z jeho hraní tím s přehledem nejadrenalinovějším. Evo sice v druhém díle přidali víc aut, tratí i módů, a celkově to jako celek více vyladili, ale za mě se jim na dravou, rockově neuhlazenou a syrovou atmosféru prvního dílu, ani top design jeho tratí tak úplně dotáhnout nepodařilo. Nicméně o nadstandartních kvalitách druhého dílu nemůže být pořád ještě sporu. Na rozdíl od pomyslného vrcholu série, kterým měl být třetí díl s poddtitulem Apocalypse. Ten byl ale zasazením i koncepcí natolik mimo pojetí a silné stránky série, že minimálně na mě spíš než smysluplný třetí díl působil jako čistě marketingový produkt k propagaci Sony tlačeného stereoskopického 3D režimu PS3. Na první pohled to sice alespoň po technické stránce díky 1080p rozlišení, rock solid snímkováním a řadě velmi efektních podobenství divokého řádění živlů na pomyslný vrchol práce Evo vypadalo, ale tratě byly po výtvarné stránce poměrně ošklivé a ne příliš koherentní, o jejich designu nemluvě. A jako celek to tím apokalyptickým laděním, s ní související destrukcí a "mad max like" anarchií, prostě nedávalo jako závodní hra v podstatě vůbec smysl. Společně s prvním WRC podle mě jasně nejslabší hra ze závodní stáje Evolution Studios. Naštěstí i přes nízké prodeje nebyla tou poslední...

Žádné komentáře:

Okomentovat