Do neoficiálního zahájení E3 v podobě prvních tiskových konferencí zbývá necelý týden, a protože většinu podstatného a zajímavého, čeho bychom se podle mě mohli dočkat, už jsem tak nějak snad skoro úplně sesumíroval tady, dneska trochu související i nesouvisející historie.
Protože E3 je už nějakou tu dobu nejdůležitější a nejsledovanější akcí v herním průmyslu, padají na jeho pódiu z ruk většiny o pozornost soupeřících hráčů když už ne vždycky esa, tak minimálně králové a dámy, které pak když se zadaří, určují kvalitu a zapamatovatelnost samotné E3. A když už se opravdu zadaří načasováním i formou, zapisují se do análů historie vedle zápisu daného ročníku E3. Tak trochu jako s vínem; když se dobrý hrozen urodí, zapamatujete si díky němu celý ročník. No a tohle jsou ty z těch bobulí, které uvízly zdaleka nejvíce nejen v paměti mých chuťových buněk, ale s přimhouření jednoho, maximálně dvou očí nestranné Objektivity, se zapsaly do historie gamebizzu a udělali z E3 TU show a dali jí ten odér přítažlivosti, pro který se na ni nejen já každý rok těším. Nejde o výčet zdaleka kompletní, ani do celé bohaté historie E3 hluboko jdoucí...koneckonců účast v tom výčtu dole má u většiny z přítomných na triku i ta možnost se díky rozšíření internetu toho mumraje na E3 účastnit skoro v přímém přenosu a nasávat to všechno za čerstva....a už vůbec nejde o výčet těch řemeslně nejkvalitnějších ukázek, ale ve všech případech jde o výčet těch, kteří jsou dohledatelní a kvůli kterým byl pěkných pár měsíců až let v celém herním průmyslu mimořádný povyk.
Protože E3 je už nějakou tu dobu nejdůležitější a nejsledovanější akcí v herním průmyslu, padají na jeho pódiu z ruk většiny o pozornost soupeřících hráčů když už ne vždycky esa, tak minimálně králové a dámy, které pak když se zadaří, určují kvalitu a zapamatovatelnost samotné E3. A když už se opravdu zadaří načasováním i formou, zapisují se do análů historie vedle zápisu daného ročníku E3. Tak trochu jako s vínem; když se dobrý hrozen urodí, zapamatujete si díky němu celý ročník. No a tohle jsou ty z těch bobulí, které uvízly zdaleka nejvíce nejen v paměti mých chuťových buněk, ale s přimhouření jednoho, maximálně dvou očí nestranné Objektivity, se zapsaly do historie gamebizzu a udělali z E3 TU show a dali jí ten odér přítažlivosti, pro který se na ni nejen já každý rok těším. Nejde o výčet zdaleka kompletní, ani do celé bohaté historie E3 hluboko jdoucí...koneckonců účast v tom výčtu dole má u většiny z přítomných na triku i ta možnost se díky rozšíření internetu toho mumraje na E3 účastnit skoro v přímém přenosu a nasávat to všechno za čerstva....a už vůbec nejde o výčet těch řemeslně nejkvalitnějších ukázek, ale ve všech případech jde o výčet těch, kteří jsou dohledatelní a kvůli kterým byl pěkných pár měsíců až let v celém herním průmyslu mimořádný povyk.
Stále ještě pádný argument na podporu validnosti lidového rčení o tom, že naděje umírá poslední aneb co dokáže jeden, jediný - řemeslně i vizuálně mimochodem i dnes špičkový - trailer ve spojení s reputací jeho tvůrce. Pravidelně rok co rok jen a pouze na základě spojení této dvojky marně čekáme už snad ani ne na takovou prkotinu, jako je relase date, ale i na jakoukoliv informaci, která by dokázala, že Last Guardian ještě skutečně žije. Rok co rok marně, což však nebrání tomu, aby člověk věřil tomu, že Last Guardian neskapal dřív než naděje. Kolik trailerů dokázalo tohle? Dobře, tak kolik trailerů s výjimkou traileru na Duke Nukem Forever dokázalo TOHLE? Ano, teď je odpověď "žádnej" správná.
No a mezi hvězdami nemůže ze zpětně snadno pochopitelných důvodů chybět ani černá ovce v podobě mimořádně proslulé ukázky na Killzone 2, o které se svým způsobem mluví v pozměněné podobě dodnes. Downgrade megatony jsou obzvláště u mladších ročníků velmi populární záležitostí, na které se dají snadno sbírat body, byť žádná z nich už asi nedosáhne intenzity, rozsahu a vášnivosti, jaké si pro sebe dokázaly nasbírat debaty kolem jak-dnes-už-všichni-víme-target-renderu na Killzone 2, který to všechno svým způsobem ve velkém začal. Co na tom, že za tu hysterii nemohla sama Guerilla, ale mlhotvorné PR řeči hlavounů ze Sony. Co na tom, že Guerilla o dva roky později dokázala, že se jeho vizuálu dokáže v celé řadě věcí přiblížit a v některých ho i přeskočit, tím trailerem, který Sony ani GG už nikdo neodpáře, bude už jen a pouze tenhle.
Dlouho od prvního představení GC Nintendo svoje fanoušky napínalo, jestli se někdy dočkají toužebně očekávané, vizuálně vážně vypadající Zeldy, přesněji řečeno opravdového pokračování jedné z nejzásadnějších a nejlepších her všech dob v podobě Ocariny of Time. Ne, že by Wind Waker nebyl Zelda a už vůbec ne hra nemalých kvalit, ale svým vizuálním i celkově odlehčeným pojetím, nedal N kdysi vyvolaným očekáváním to, co chtěla. A když už to vypadalo, že se TOHO už ani na GC nedočkají, přišlo i N se svou silnou "one last thing", kterou nejen vrátilo odcházející zpátky na místa, ale zarazilo je tak silně do sedaček, jak se mu to před tím a ani potom už asi nepovedlo. Napínáním dušená očekávání nabraly podobu lávy emocí, která se konečně mohla prodrat ven takovou silou, že u mnohých došlo tenkrát i...ehm...na slzy. Ano, i takhle může vypadat štěstí. Tohle bylo to, na co jsme všichni dlouho čekali. A ten dojem byl tak silný, že ho nedokázal přebít ani mimořádně intenzivně šaškující Shigeru Miyamoto.
Blesk z čistého nebe je sice poměrně vhodné přirovnání, ale zdaleka nevystihuje to, jak moc nečekané, šokující a elektrizujíci to ohlášení HL2 (společně s technologickou ukázkou source enginu samozřejmě) tenkrát opravdu bylo. Z mimiky postav a grafických kouzel shader efektů padaly čelisti, z prvního vážně pojatého představení dnes-všudezdejšího Havoku z popadaných čelistí padala slova o revoluci, a z představy, že to má za pouhých pár měsíců po ohlášení vyjít, padaly pro změnu nositelé těch zmíněných čelistí do mdlob. Euforie kopulující z hysterií v té nejčistší podobě, jaká se od té doby v PC komunitě už nepakovala.
A mimořádně silný ročník 2003 podruhé a podruhé v hlavní roli veřejná kopulace nakažlivé euforie s už jí nakaženou hysterií, tentokrát v podání domácího a krajně názvem výstižného Halo, jehož první díl etabloval Xbox jako smysluplnou konzoli a druhým dílem z něj udělal jeho zdaleka nejdůležitější IP. Popularita CoD byla v té době teprve na cestě do plenek, takže když Bungie předvedli poprvé větší válečné běsnění ve scifi hávu v na svou dobu technicky mimořádné grafice, lid jásal. A když Master Chief vytáhl dvě laserové pistole zaráz a sundal z Ghosta covenantího emzáka a naskočil na něj místo něj, vypukla euforie naplno. Pak už stačil jen efektní cliff hanger na konci předváděčky a euforií prodchnutá hysterie byla na světě... A z Xboxu života schopná platforma, které najednou díky Halo efektu bylo všude plno.
Duke Nukem Forever - E3 2001
Samozřejmě optikou dneška nejde na pohled o v ničem výjimečný trailer, nicméně v roce 2001 byl Duke Nukem pojem, král a jedna z mála akčních ikon gamebizzu. A 3D Realms bohové ze stejné říše jako takový id Soft. Internetová komunita a leaky v plenkách, takže když to Duke s ohlášením nového dílu trailerově rozbalil, bylo to jako když pustil do emzáků s "hail to the king baby" olovo... My jsme byli ti emzáci a ta grafika, to reálnější ladění, ta atmosféra a ten příslib, to bylo olovo. A všechno jsme mu to prakticky všichni hezky s obrovskou poklonou sežrali... a to tak, že na tom mohli 3D Realms "makat" ani se mi nechce psát jak dlouho a i tak jim zbyli fanoušci, kteří se na Dukův návrat těšili.
Přestože ten výčet není zároveň i soukromým pořadím "údernosti", pokud bych měl vybrat jednu tu opravdu s přehledem nejdůležitější a nejúdernější ukázku, co na plátnech sálů E3 spatřila světlo světa, byla by to volba opravdu hodně jednoduchá. První trailer na MGS2 prakticky sám o sobě v očích veřejnosti jednak ukázal jak herní trailery můžou vizuálně vypadat a znít, jednak udělal z MGS jen pouhým vytvořením mimořádných očekávání jedno z nejzásadnějšich IP gamebizzu, ale především silou svých kvalit prakticky sám etabloval PS2 jako skutečnou nextgen konzoli, deklasující v očích veřejnosti jinak prakticky obdobně výkonný Dreamcast, čímž jej v konečném důsledku prakticky pohřbil zaživa a nastartoval cestu PS2 k metě nejúspěšnější konzole všech dob. Taková pumelenice, ze které nám všem spadly brady a pouštěli jsme si ji jak v pověstném Jiříkově vidění stále a stále nevěřícně dokola, to tenkrát byla. A na rozdíl od ostatních, jí většinu jejich kvalit čas zatím odnést nestihl.
Jestli nám letos v některém z vývojářských studií uzrálo něco podobně kvalitního, co by letošní ročník E3 dokázalo po delší době zapsat do naší kolektivní RAMky podobně výrazným způsobem, to se uvidí poměrně zakrátko...do té doby můžete rozšířit téma svou případnou Topkou dole v diskusi, protože tenhle výčet si bez debat nároky na nějakou úplnost opravdu nedělá a kdo ví, nakolik podobně úderného a důležitého jsem to vlastně za tu dobu zapomněl...
Jestli nám letos v některém z vývojářských studií uzrálo něco podobně kvalitního, co by letošní ročník E3 dokázalo po delší době zapsat do naší kolektivní RAMky podobně výrazným způsobem, to se uvidí poměrně zakrátko...do té doby můžete rozšířit téma svou případnou Topkou dole v diskusi, protože tenhle výčet si bez debat nároky na nějakou úplnost opravdu nedělá a kdo ví, nakolik podobně úderného a důležitého jsem to vlastně za tu dobu zapomněl...
Žádné komentáře:
Okomentovat