Oddworld - New. And Tasty?

První dva Oddworldy patří mezi moje nejoblíbenější hry na PSOne, což vzhledem ke kvalitě herní knihovny PSOne je poklona rozhodně větší než malá, takže jsem se na remake Lanningovi klasicky fakt těšil a jako správný fanoušek originálu neváhal v den vydání vypláznout na virtuální dřevo PS Storu těch požadovaných skoro 600 kaček a jal se krátce na to pustit do očekávaného nostalgického tripu... 

Modernizovaný menu v duchu originálu výborný, do in-engine grafiky předělaný intro ještě lepší, Abe...je pořád ABE a jeho "Hello, follow me" neztratilo nic ze svého kouzla a...pěkný, ty jo, fakt pěkný to  překopaný do 3D v tom 1080p je. Ovšem v okamžiku, kdy se dá hra do pohybu, sebe překřikující pozitivní první dojmy končí a nastává nečekané hrobové ticho. ...

Opravdu bylo nutné nechat snímkování hry permanentně plavat někde mezi 40-60fps jak pověstné hovno pod splavem bez možnosti si to locknout? Obecně nemám s odemknutým 30+ snímkováním problém a u KS:SF nebo I: SS mě ani nenapadlo si to uzamykat na volitelných 30fps, ale u perspektivně 2D a permanentně skrolující hry, navíc náročné na přesné vstupní reakce z ovladače je to pro mě prostě prasárna. U klasických 3Dček typu shora jmenovaných, kde se kamera otáčí v návaznosti na rychlost otočení stickem (aka pokaždé jinak rychle), není plovoucí snímkování problém, zvlášť když většinou běží blíž těch 60 než 30fps a pomáhá si motion blurem, ale u tohodle, kde se rychlost scrollování pozadí nemění, působí scrolling prostě díky judderu permanetně trhaně, což je u hry tohoto formátu pro mě obtížně stravitelný, permanentně celý dojem kazící opruz, s kterým jsem se na PS4 ještě nesetkal. Jasně, je to pořád Oddworld a na tom, co z něho udělalo klasiku remake na první pohled nic nezprasil, ale po Thrine 2 a Striderovi, který dávali 60fps bez jedinýho zakopnutí, mi tohle a tady prostě dost vadí a vědět to předem, tak za to ty prachy asi nedám a počkám až sleví nebo to dají do kupy. U "plošinovek" nemá nestabilní snímkování co dělat, resp. osobně jej dost těžko dokážu strávit. Realita vs Nostalgie zatím teda 1:0... Po vystřízlivění z reality možná bude líp.

...  o pár dnů později...

Dohráno. Po zpočátku náročné adaptaci na pro mě nečekaně rozkolísané snímkování, kdy které se  opravdu celou hru motá mezi těmi 40-60fps s vytrvalostí zmíněného pověstného hovna pod splavem, jsem u toho přece jen vydržel až do konce, což by se nestalo, kdybych se u toho solidně nebavil. Leč těžko zastírat, že jsem od remaku jedné ze svých top her PSOne éry čekal něco víc, než jen solidní zábavu. Universum Oddworldu je sice i dnes jedno z nejosobitějších (což platí i o hlavní postavě hry) a Lanningem a spol. připravený žánrový koktejl i dnes patří k těm nejdokonaleji namíchaným a perfektně "vychuceným", v němž do sebe všechny složky smysluplně zapadají, ale kouzlo originálu, dělající ze solidní zábavy nezapomenutelný zážitek, je zkrátka v mém případě tak nějak....fuč. 

Byť jsou skoro všechny prvky originálu přeneseny bez vážnějších ztrát, vtahující atmosféra originálu, na mě z nich nepřeskočila. Možná je to tím, že "panta" opravdu stále "rei" a chyba tak není na straně hry, ale mě, nebo možná je to těmi otravnými drobnými detaily v podobě rozkolísaného snímkování a několika nepříjemných výkyvů v obtížnosti, za které může primárně pomalu reagující ovládání. Těžko říct. Na stranu třetí, solidní zábava v dnešním herním mainstreamu není alespoň pro mě zdaleka běžně k mání, takže vyhozený prachy to určitě nebyly...